Kdo za koho a v jakém rozsahu jedná, když je, či není člověk zastoupen; z pohledu sociální práce a opatrovnictví na obci – webinář

V rámci práce s lidmi, kteří mají duševní/mentální/psychiatrické onemocnění dochází často k situacím, že je třeba poskytnout těmto lidem pomoc. Často jde o sociální služby, které si již nemohou sjednat sami a je nutná spolupráce s pracovníkem obce s rozšířenou působností.

Přestože jde o pomoc sociální, je doprovázena mnoha právními jednáními.

Je potřebné vyjasnit, co může člověk podepsat sám, jak to vypadá, když ještě udrží tužku,
ale nerozumí textu, a jak je to s užitím svědků.

V sociální práci je často pomoc vykonávána také na základě plné moci. Kdy jde ale o platný institut a kdy o zneužití? Sociální práce je často vnímána jako maximální ochrana osoby (kdo je v domově, nepotřebuje opatrovníka, domov se postará). Kdo tedy může za nemocného mluvit, rozhodovat, určovat, co s ním bude? Jaká je role zplnomocněnce, sociální služby, obce, opatrovníka či jiných pomocníků? Kdo je víc: zplnomocněnec, sociální služba, ORP, nebo opatrovník? Kdo komu diktuje, komu se zodpovídá, na co má právo a jaké jsou jeho povinnosti?

Tyto otázky si kladou velmi často pracovníci v sociálních službách, pracovníci na obcích a veřejní opatrovníci (na obcích). Neméně by také měly zajímat rodinné příslušníky a laické opatrovníky.

Všichni zúčastnění nemají velmi často jasno o kompetencích toho druhého.

Může totiž docházet ke sporu, kdy jsou platné smlouvy, smluvní ujednání, výpovědi, dodatky.
Je dobré vědět, na co si ve smlouvách dát pozor (ve vztahu k duševně a mentálně nemocným), jak předejít „dodatkování“, kdy lze smlouvy vypovědět/neprodloužit/jednat za uživatele jednostranně. Pracovníci obcí (ORP) jsou často nadmíru přizýváni k výkonu sociálních služeb, a naopak veřejní opatrovníci jsou v rámci sociální práce často opomíjeni.

Smlouvy o poskytování soc. služeb – jak to vnímají sociální služby, jak pracovníci sociálních odborů na obci a jak opatrovník (především veřejný). Ustanovení ve smlouvě prakticky, využitelně nebo zneužitelně? Vše s ohledem na osobu neschopnou za sebe jednat.

NÁPLŇ:

Základní rozlišení možností a druhů podpory

• rady, pomoc, plná moc
• sociální práce
• sociální služby
• smlouva o podpoře
• zastoupení členem domácnosti
• opatrovnictví (vč. veřejného)
• vzory (návrhů a podnětů)
• úvaha, co je, pro kterou osobu vhodnější, příp. nepoužitelné a proč

Postup, když osoba není schopna sama jednat

• může osoba, která nechápe, co se s ní děje, vyvolat zájem o službu
• kdo může za osobu jednat/objednávat službu a vyřešit nástup do služby
• kdo má povinnost pomoci této osobě podat návrh na opatrovnictví/zastoupení/omezení svéprávnosti
• kdo a kdy za tuto osobu jedná, a kdo má právo co podepsat
• jaké jsou pravomoci zmocněnce (na základě „generálních“ plných mocí)
• kdo je víc (uživatel, zástupce, obec, opatrovník nebo rodina na základě plné moci)
• rizika zneužití těchto osob
• rizika ze strany pomáhajících sociálních pracovníků, když jednají podle svého, a nikoliv podle přání klienta (které často nelze zjistit)

Sociální služby/práce a právní jednání duševně nemocných

• plné moci v rukách rodiny a jejich oprávnění (platnost/neplatnost; oprávnění jednat za osobu, která už za sebe není schopna jednat)
• právo na informace (od sociální služby, od opatrovníka, od rodiny a vzájemně, např. služba vs. rodina)
• pravomoci obce s rozšířenou působností (při sjednávání mluv, detenci, dodatcích, souhlasech)
• jednání v nesociální oblasti (exekuce, nájem, telekomunikace) za osobu bez opatrovníka
• udělování souhlasů

Smlouvy o poskytování sociální služby

• náležitosti smluv, které by si měl zástupce osoby zkontrolovat
• dodatky smluv (kdo je kdy rozhodne, podepíše)
• výkon na obci s rozšířenou působností (dle § 91 odst. 6 ZSS)
• jednostranné změny ve smlouvách (např. úhrada, rozsah služeb)
• co když uživatel není schopen dodržovat vnitřní pravidla
• jaká je role uživatele a jaká opatrovníka uživatele při porušování pravidel ve službě
• kdy může duševně postižený dostat výpověď a kdy ne, lze výpověď rozporovat
• co s postiženým po výpovědi
• co by z praktického hlediska nemělo ve smlouvě chybět, co tam přebývá (náležitosti a vychytávky)
• schvalování soudem (kdy ano, kdy ne; vzor)

Nahrazují sociální služby opatrovnictví?

• ochrana člověka bez opatrovníka před i po vstupu do služby, když sám za sebe není schopen jednat
• působnost sociálních služeb – v čem pomůžou a v čem už ne
• rozhodování o finančních prostředcích uživatele pobytových sociálních služeb
• zodpovídá se opatrovník sociální službě nebo sociální služba opatrovníkovi
• výpovědi ze služeb, neprodloužení smluv na dobu určitou u problematických osob/opatrovanců
• schvalování smluv o poskytování sociální služby opatrovnickým soudem
• může si opatrovník oddychnout, když opatrovance „uklidí“ do služby
• základní chyby opatrovníků při využití sociálních služeb
• základní chyby sociálních služeb při spolupráci s opatrovníky