Jak právně pracovat s člověkem, který ohrožuje sebe nebo okolí (z pohledu opatrovnictví a sociální práce na obci), aneb rozdíly mezi svobodným zlobením, potřebou zastoupení nebo opatrovnictví; kdy jde o pomoc a kdy o trest

Velmi často dochází k nucení sociálně-právní pomoci osobám, které nežijí život podle obecně platných pravidel slušného chování. Je ale třeba rozlišit, kdy jde o pomoc vítanou, potřebnou a je povinností sociálních pracovníků (i rodiny) pomoc poskytnout, a kdy jde pouze o naplnění očekávání společnosti a pomoc je vlastně omezením člověka.

Je těžké ustát rozdílnosti osob, kterým bychom mohli pomoci, ale pomoc je odmítána. Jsou případy, kdy je třeba zasáhnout/pomoci, protože osoba už to sama nezvládne, ale je třeba tyto situace s jistotou rozlišit od nucení pomoci pod vlivem nespokojeného okolí osoby.

V této oblasti má každý svoji roli – rodina, sociální pracovník na obci, v sociální službě, zástupce obce, případně opatrovník. Každý ji má trochu jinou a je třeba vymezit jednotlivé povinnosti
a kompetence. Zvláště veřejní opatrovníci a sociální pracovníci na obci jsou často nuceni reagovat kvůli nespokojeným spoluobčanům a často je tak upřednostňován klid ve společnosti proti respektu jednotlivců, kteří potřebují ochranu.

Kdy a jak zasáhnout? Kdy „vnutit“ pomoc? A kdy naopak nikdo pomoc neposkytuje a rozhodně bychom měli pomáhat.

Opatrovnictví dospělých se velmi často přizpůsobuje potřebě okolí (spořádaní občané si stěžují, narušuje se společenské soužití, rodina vytváří tlak k „uklizení“ nemocného). Jak rozlišit situace, kdy jde o ochranu nemocného a kdy o ochranu okolí. Jaké nástroje kdy použít? Jak si použití obhájit? Kdo bude odpovídat za pomoc či zkázu? Jak specifické je opatrovnictví v rukách starosty, který má na mysli nejen blaho občana, ale také celé obce?

Co je a co není opatrovnictví (především veřejné na obci)? Co je a co není sociální práce (vykonávaná na obci)?

NÁPLŇ:

Smysl a účel podpory

• kdy je vhodné nechat osobu žít svůj život, i když to není podle hodnot společnosti
• kdy zajistí pomoc zastoupení členem domácnosti nebo podpůrcovství namísto opatrovnictví?
• kdy užít opatrovnictví, kdy by stačila pouze sociální práce
• povinnosti sociálních pracovníků na obci napomáhat osobám, které nejsou schopny si ochranu samy zajistit (kdo má povinnost podávat návrh/podnět na soud)
• rozdíl mezi omezenou svéprávností a neochotou žít „běžně“ (bezdomovectví, agrese, rušení veřejného pořádku, dluhy)
• možná pomoc u osob, které omezení svéprávnosti cítí jako útok (je opatrovnictví opravdu nutné u dlužníků a bezdomovců, jak jim jinak účinně pomoci)

Praxe při omezování svéprávnosti

• kdy je účelné ustanovení opatrovníka
• kdy je účelné omezení svéprávnosti
• v kterých případech není nutné omezení svéprávnosti
• jaká je role sociálního pracovníka na obci před zahájením řízení, kdy je povinen tento pracovník situaci řešit
• jaká je role sociálního pracovníka v sociální službě před zahájením řízení, kdy je povinen tento pracovník situaci řešit
• vzájemné kompetence
• role a využití záchranného systému (112; 150, 155, 158)

Kdy je omezení svéprávnosti funkční a má smysl

• řízení zpravidla vyvolává rodina nebo sociální pracovník, jak má situaci správně hodnotit?
• možnosti omezit/neomezit svéprávnost
• faktické omezení svéprávnosti
• soudem nařízené omezení svéprávnosti
• opatrovník pro provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správy majetku, je-li to nutné, aby se zabránilo závažné újmě
• opatrovník k ochraně zájmů osoby, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem
• opatrovník na návrh osoby, jíž působí zdravotní stav při správě svého jmění nebo při hájení svých práv obtíže
• jak napsat správný návrh/podnět na soud, aby bylo dosaženo nejlepšího řešení pro člověka; kdo má povinnost ho napsat

Výkon opatrovnictví a sociální práce

• hranice mezi sociální prací a opatrovnictvím
• spolupráce mezi opatrovníkem, sociálním pracovníkem na obci, sociální službou a rodinou
• vzájemná provázanost opatrovnictví a sociálních služeb – kdo za co odpovídá, jaké mají vzájemná práva a povinnosti
• pomoc ze strany sociálních pracovníků při vymáhání práv duševně postižených (pokud není opatrovník)

Starosta a opatrovnictví

• osoby mají vždy místní příslušnost a pomoci se obec nemůže zbavit
• rozdíl v péči o běžné občany a o opatrovance z pozice úředníků na obci (vč. veřejných opatrovníků) a z pozice starosty, který vykonává opatrovnictví
• starosta není sociální pracovník, co vše musí dělat sám a co může delegovat
• jaká je role úředníka sociálního odboru při pomoci na obci (pomoc v rámci sociální práce)